Bavíme-li se o kastraci psa. Vždycky jsem byla proti. Důvodů bylo několik. Za prvé, pokud to není ze zdravotních důvodů a majitel si je schopný zvíře ohlídat, zdá se mi, že to je tak nějak proti přírodě. I když současné trendy a veterináři hovoří jinak.
Za druhé to byl strach z následků kastrace:
nabírání na váze
inkontinence
v neposlední řadě změna povahy.
Za třetí možnosti neshody, pokud pes žije v domácnosti s více psy.
Současně musím přiznat, že od doby, kdy jsme definitivně vypustily tréninky a zkoušky agility, měla Tessy po každém hárání falešnou březost. Bohužel obedience a nosework ji mozek nezaměstnaly stejně jako adrenalin při agility.
Naskytl se důvod pomalu o kastraci uvažovat. Časově se jedná ca o dva roky zpět,tedy po ukončení chovnosti.
Ve finále osud rozhodl za mě. Dohnaly nás zdravotní důvody. Bulka velikosti špendlíkové hlavičky po první falešce se při druhé změnila na velikost hrachu. Po podrobném vyšetření veterinářkou mi bylo potvrzeno, že by bylo lepší bulku odoperovat a při té příležitosti vykastrovat.
Od června do září jsme cestovali a poté bylo naplánováno předoperační vyšetřeni a operace na říjen. Těsně před termínem operace se ale Tessy rozhárala, pravděpodobně si to chtěla ještě naposledy užít.
Operace byla odložena na 9.11.2018. Bude odstraněna část mléčné lišty a současně proběhne kastrace.
Jdeme na to :
9.11.2018 jsem ráno odvezla Tessy na veterinu. Objednala jsem se na 11 hod a požadovala přítomnost při uspání. Mělo to tu výhodu, že na operaci šla jako první.
Lehce po 17 hod. jsme si ji odváželi domů. Nenapadlo mě, přestože pes bude probuzen, že nedokáže nastoupit a následně vystoupit z auta. Byla jak zdrogovaná a hrozně nejistá. Nevěděla co se s ní děje.
Noc a následující den Tessy prospala.
11.11.2018 mám pocit, že mi někdo vyměnil psa, sice už zvedne ocásek a dá najevo, že je ráda, že je doma, ale bloudí jako ve snách. Appia reaguje také nestandardně, pravděpodobně je Tessy cítit nějak jinak a mám pocit, že v ní Appia vidí vetřelce.
12.11.2018 první kontrola na veterině. Tentokrát jsem byla hodně zaskočena přístupem. Byla jsem objednaná k vet, která Tessy operovala a která ji má na starosti a zná její stav. Byli jsme ale přiděleny k nějaké mladé vetce, kterou vůbec neznám a navíc jsem měla pocit, že neví až tak úplně, co dělá. Trvala jsem tedy, že mi zavolají MVDr. L……. . A udělali jsme dobře, ta alespoň dořešila na můj dotaz antibiotika.
Tessy je celkem v pohodě a začíná vymýšlet blbosti, nechápe, proč má být v klidu. Na druhé straně je vzorný pacient, nechá se opečovávat, pochopila, že na ránu se nesmí dobývat, žere a vyprazdňuje se. Horší je to se mnou, moc toho nenaspím. Venčení na vodítku po zahradě ve dne v noci, taky nic moc.
13.11. – 14.11.2018 – můj spánkový deficit je kritický. Tak 3 hod denně max spánku je opravdu málo. Tessy se nudí a otravuje, jakmile se snažím usnout.
Nikdy by mě nenapadlo, že v jejím věku a po operaci, bude tak akční.
Den zvládáme bez límce a satelit je nasazen na noc. Docela mě překvapilo, že si ho dobrovolně nechá nasadit a pohodlně si složí hlavu.
Tessy se zotavuje rychle a pomaličku ji nechávám volnost po baráku. Pouze schody jsou tabu. Do patra nesmí běhat sem a tam.
16.11.2018 další kontrola na veterině. Jizva se krásně hojí. Zůstává nadále zakrytá.
19.11.2018 10. den po operaci jsou vyndány stehy a rána opět zakrytá. Tessy už má celkem volný režim. Venku je chladno, ale krásně slunečno.
21.11.2018 další a poslední kontrola na veterině. Tessy je zahojená a máme dole jedno kg.
Tessy už je v běžném režimu, i když trochu omezení má. Bedlivě sleduje televizi, povaluje se, chodí se mazlit a dokonce už se začíná zase smát. Nějakou dobu špatně žrala a tak dáváme probiotika a velmi rychle se ji žaludek dostal do normálu.
Bříško pomalu větráme:
25.11.2018 je Tessy už nahatá a v pořádku. Obě holky jsou spolu v pohodě.