Rubrika: Akce

V minulém příspěvku jsem psala že jsme rok 2017 nastartovali dobře a tak v tom hodlám pokračovat. Stále čím dál tím víc si uvědomuji, že mám už staré holky. Myšleno na sport a tím pádem konkurovat mladým jedincům bude obtížnější. To je výzva ještě něco dokázat.
Volím systém  – NO STRESS – a hlavně klidně po hlavě HOP nebo TROP. Žádné drilování. Příprava a jdeme na to. Co nejde odložíme.
A po tomto naplánování sezony 2017 padlo rozhodnutí, že se zúčastníme mistrovství agility strakáčů.
Dříve celkem úspěšný tým se vrátí letos na plac jako veteráni  😀 
Pozn.
Tessy se zúčastnila celkem 3x. Dvě sezony byla březí (2011 a 2014). 2016 jsme měli VRH C a tak zase pauza. Celou sezonu 2016 jsme neběhaly, a to ani tréninkově. Tak trochu díky zranění v červnu 2015 na IABC Italie. Tessy měla problém s překážkou kruh, ve které zůstala viset zadníma nohama. Současně začala zpomalovat a odměřovat. To věkem. Agility běhala od dvou let a obě jsme se v tomto sportu našly. Jsou to silné vzpomínky a pravděpodobně se opět v nějakém příspěvku objeví.
Naše výsledky na mistrovství agility ČSP
rok 2012 Kutná Hora – 1. místo
rok 2013 Kutná Hora – 3.místo
rok 2015 Hodonín – 4. místo

Že to myslíme vážně je zřejmé z následujících lednových akci :
Obedience :
*individuální tréninky obě holky – trénujeme OB 2 a závodíme zatím v ob 1
*rušivky a společné tréninky se změnou prostředí.
Zkoušky 18.1.2017 Appia a Hajánek  OB 1 
Hajánek 4.místo – V
Appia 7.místo – VD

DogDancing :
*individuální tréninky obě holky – příprava na DwD2 . Zatím ladíme sestavu, aby nám co nejlépe sedla.
Holkám stále chybí MD1, pro získání titulu MOD1, je to pro nás začarovaná zkouška a tak jsem ji odložila k ledu s tím, že sestavu budu muset pravděpodobně trochu překopat.
Zkoušky 30.1.2017 Appia složila  F1 na V

Agility :
V lednu jsme zkusily s holkama první trénink v Boudě, pod vedením naší původní trenérky Jitky Marouškové. Po pravdě byla jsem hodně překvapená. Po dlouhé době jsem viděla rozesmátý čumák Tessy , která na startu čekala na první povel. Bylo to úžasné, jak si to užívala a vůbec nic nezapomněla. Příjemně překvapila i Appia. Agility nikdy její hobby nebylo a tak jsem s ní téměř netrénovala a závody absolvovala kdysi dávno pouze jednou. Uvidíme jak to půjde dál, protože tento trénink byl ve stylu, že trénovala neustále a dokonce ji to baví.
NoseWork
Pokračování kurzu v Jenštějně – tentokrát na střídačku ob jednu hodinu. Zatím to není nijak naše hobby. Původně jsem myslela, že to bude dobré pro Tessy na stáří. Mám pocit, že ji to moc nebaví. Označí a už jí to stačí. Po druhé nuda. No nevím. Nebaví to moc ani mě, je to pomalé a má ten sport velké časové prostoje. Uvidíme. Nos má Tessy velice dobrý a asi by byla škoda toho nevyužít, jen bychom se potřebovaly prokousat tím co je potřeba na zkoušky trochu rychleji, než je běžné v kurzech.

Related Images:

Předsevzetí jsem si pro rok 2017 nedala,přesto jsem si ale řekla, alespoň sama pro sebe. Klid. Zpomalíme a budeme odpočívat a nebudeme dělat nic, co nás nějakým způsobem omezuje, či nebaví. Poté jsem připustila, že odpočívat se dá i aktivně a pustila jsem se s holkami do práce. Zatím všechny akce proběhly perfektně a tak nezbývá než konstatovat, že rok 2017 jsme nastartovaly dobře.
4.1.2017 – TZ Obedience v Petku. Appia se zpočátku trochu začuchala. Pravda na place byl dost binec a ona zjišťovala zda to nejsou pamlsky, nebo něco zajímavého. Výsledek byl chůze nic moc, ale u ostatních cviku se už chytla.
7.1.2017 – Rušivky s Luckou. Appia si užila na placu více psů. Hodně nám tento typ tréninků pomáhá zvládat přítomnost ostatních psů a utvrzuje to soustředění na psovoda. Appia zvládla i rozlišovačky : aport, kužel, box. I když zprvu si vybrala kužel, který ohraničoval box, ale ve finále to dala, aniž bych ji musela dojít kužel ukázat.

8.1.2017 jsme domů na pár dní přivezli Janka, a tak zase byla celá smečka na pár dní pohromadě.

[Show as slideshow]

14.1.2017 – Opět rušivky s Luckouv v Boudě – pořadatel Psiško.
Tentokrát jsem vzala Tessy. Ta mi to ovšem dala vypít až do dna. Vzhledem k tomu, že v poslední době trénuje minimálně, tak si pobyt na place vysvětlovala po svém. Ihned akceptovala pobídku dalšího psa. Bylo dost práce ji usměrňovat, vzhledem k tomu, že tentokrát nás bylo 9 a většina psů obedienci netrénovala. tím pádem chování psů bylo jiné,než na jaké jsme zvyklí z klasických rušivek s Luckou. Nicméně bylo to fajn a mě je jasné, že musím opět zapojit více Tessy, jinak mi zvlčí  😀 . Velice kladná záležitost pro nás byla ta, že Tessy oběhla kužel. Je to cvik, který jsem dokola trénovala pouze s Appii, protože došlo ke změně pravidel v OB1 a Tessy už trénuje OB2 a tam tento cvik není.

Lednové počasí, no nic moc. Spíš extrémní. Vítr. Mrazy se střídají s oblevami a tak se kloužeme. Na venčení je to složité. Jsem ráda, že vyrážíme na tréninky, protože jinak moc pohybů, kromě zahrady, si teď holky neužijí. Venku máme kluziště a je to tak akorát o zlámání nohou, ale i tlapek. Klouže to i holkám. Jediný bezpečný pohyb z domova je použití auta.

Related Images:

V předchozím příspěvku jsem zmínila Tessy, která se netradičně během léta  rozhodla hárat a tak změnila kompletně naše plány nejen ohledně dovolené. Přírodě neporučíš a tak jsme celou dobu hledali náhradní řešení a hlavně volný termín. Ten padl na skoro druhou polovinu září. Vzhledem k charakteru počasí v ČR v tomto období jsme se rozhodli, že zopakujeme Itálii a tentokrát vyzkoušíme jinou destinaci než Bibione. Vlastně jsme se rozhodli vyzkoušet Dog Camp, Cavallino, kde jsme v loňském roce byli ubytováni během závodů v agility IABC Italy 2015.
Ukázalo se, že to byla výborná volba. Pláž v tomto období byla volná, psi mohli pobíhat podle libostí po pobřeží. Užívali jsme si ranní a večerní procházky na plné pecky a přes den byla možnost si půjčit i lehátka se slunečníkem a na chvíli si jen tak poležet. Moře je v místě úžasné jak pro psy, tak pro i malé děti, písek a pozvolný vstup do moře. Ostatně to je přibližně stejné jako v Bibione.

Pokud srovnávám oba kempy, stále si nejsem jistá, který nám vyhovuje víc. Každá destinace má svoje plus a tak na vahách rozhodování, je to stále vyrovnané.
Cavallino je bezesporu plné služeb pro psy. V letošním roce přibyl i bázen pro psy s lehátky v těsné blízkosti baru. Appia si v bazénku i zaplavala. Vzhledem ke vztahu mých dvou fen k vodě, jsme ale bazén nehrotili.

Spíš jsme se snažili, aby holky konečně šly dobrovolně do moře. Dařilo se téměř každý den krůček po krůčku. Appia si dokonce dobrovolně zaplavala. Tessy stále je chodila po břicho.
Po ránu byl na pláží úžasný klid, tak brzy (kolem 7 hod) moc lidí pravděpodobně nevstávalo. Byl to moment pro trochu cvičení. Trénovala jsem hlavně odložení a přivolání. To, že by holky zdrhly do vody nehrozilo a protože jsme cvičily před ranní dávkou granuli, ochotně pózovaly za kus žvance. Další výhodou bylo venčení. V kempu je oplocený prostor, kde je možné psy pustit. Venčením v tomto prostoru jsme vlastně zahajovaly každé ráno a teprve potom jsme se šly projít k moři.
Psi mají v kempu přesně ohraničeno kudy mohou. Za zmínění stojí, že na každém kroku jsou odpadkové koše se sáčky. A všechny prostory se pravidelně uklízí.

Ke kempu patří i agility. V případě zájmu je možné si zaběhat, dokonce i pod vedením trenéra, který plac připraví. To jsme si nemohly nechat ujít.

Zaběhaly si obě holky, volila jsem nízké skočky, vzhledem k dost teplému počasí a velké agilitní pauze. I tak nám to udělalo velkou radost. Opět jsem viděla ten natěšený Tessy čumák. Appie, která podle mého názoru agility zrovna nemusí, velmi překvapila. Běhala hodně radostně a bez problému se pohybovala po dráze. Vlastně s ní jsem trénovala pouze párkrát. Připomněla jsem si staré časy a bylo to moc fajn.
Hlavní klientela kempu, tedy psí části byli Němci. Asi tak 90%. 10% pak ostatní národnosti. Část kempu MAX byla téměř plná. Dost nás to překvapilo, ale má to logiku. Cena v tomto období je poloviční. Neplatí se za psa. Délku pobytu, která je v sezoně týdenní Vám upraví podle přání. A to hlavní je asi, že není pro psy příliš horko. Plac MAX je opravdu max, ani jsme ho celý nevyužili. Byl to opravdu komfort, když zvážím, že u každého obytného vozu je min jeden pes. Většina ale měla psy dva. Tak jsou od sebe tak oddělení, že si navzájem nepřekáží a nechodí si tzv. pod nosem.
Hodně překvapil psí bar a tři restaurace, kam se mohlo se psy. Žádné vaření a nakupování  se během této dovolené nekonalo a tak jsme si krásně na závěr letní sezony odpočinuli a dospěli k závěru, že si to příští rok musíme zopakovat.
Celá fotogalerie z této části 

Related Images:

Jako každoročně se první víkend v září konalo setkání ČSP. Tentokrát v Jižních Čechách v kempu Javorová skála. V neděli pak v rámci setkání byla klubová výstava. Tessy díky letnímu hárání neměla dlouho žádnou akci, a tak padlo rozhodnutí předvést veteránku na výstavě.
Že to předvedení nebyl dobrý nápad jsem pochopila ihned, jakmile jsme nastoupili do kruhu. Máme krásný posudek a věřím, že mnoho psů se tímto textem v posudku pochlubit nemůže. Posuďte sami 🙂

„osmiletá fenka, není nadšená z výstavy,“ Nějak to máme s Tessy stejné. Co mě ale potěšilo, že rozhodčí konstatovala, že Tessy na svůj věk má výborný chrup a výborný pohyb a kondici. No prostě bývalý agiliťak.

Na výstavě se předvedla i Coffee Amorevita s výsledkem VN1

Bandito Amorevita s výsledkem V3. Bandito byl současně i bonitován a datem 4.9.2016 byl zařazen do chovu. DKK A/A a LP 0/0. Více najdete na jeho profilu.

Kromě výstavy proběhlo nádherné setkání čtyř generací.

Coffee, Arno, Tessy (máma a babička) ,Bandito a Bára Kyjský hrádek (matka,babička a prababička).
Moc příjemný den.

Taky jedna fotka se mnou 🙂
celé fotoalbum najdete zde

Related Images:

Zase je rok pryč. Máme léto a to je důvod k cestování. Holky milují jakýkoliv přesun z místa A do místa B. Jsem šťastná za to, že holky cestují rády a dokáží se vždy přizpůsobit režimu. V momentě, kdy se stěhují věci do karavanu nám jsou neustále v patách. Pro jistotu se pokaždé nějakým způsobem dokáží protřít dovnitř, to abychom náhodou neodjeli bez nich. Bohužel to má za následek, že chlupy už jsou na sedačkách ještě před odjezdem.
Každý rok první část naší jízdy je směr Itálie. Většinou cestujeme na noc. Musíme počítat, že s pauzami cesta trvá ca 12 hod. Letos ale byla mírná změna a to díky počasí. Bouřková vlna a silný vítr se hrnul na ČR od jihozápadu. První vlnu jsme chytli ještě doma, kdy jsme pozorovali, jak prší rovnoběžně se zemí od jihu. Ohýbaly se nám všechny stromy, listí létalo vzduchem, sházelo to truhlíky z parapetu a dokonce vítr dokázal přestěhovat těžký dřevěný nábytek na verandě. O plastových lehátkách nemluvím. No, když jsem viděla tu spoušť moc se mi na cestu nechtělo.
Učinila jsem pokus a použila aplikaci Morecast, která má takovou malou chytrůstku „cestování počasím“. Vím, že to může být naivita, ale v ten moment mě to přišlo hop nebo trop. Aplikace ukázala, abychom si v klidu došli na večeři a radila vyrazit v 19 večer. Nevím jestli to byla náhoda, nebo to opravdu funguje, ale na všechna měřená místa jsme celou cestu dojížděli po odeznění bouřek. Blýskalo se napravo, nalevo a za námi téměř celou cestu jak přes ČR, tak přes Rakousko. My chytli jen doznívající spršky a vyhýbali se ohnutým stromům a větvím po silnici.
K ránu jsme chvíli pospali na parkovišti v Rakousku a vydali se dál na cestu za svítání. To ráno v Alpách bylo kouzelné, válející se mlha a prosvítající sluníčko.
Do VTI jsme dojeli, tentokrát, za 14 hod, díky spací pauze.
V kempu jsme trochu čenžovali plac. Nelíbil se nám díky úpravám ten, na který jsme zvyklí. Díky tomu, že jsme tu už po páté a evidentně si nás dobře pamatují, dostali jsme na výběr a tak jsme ve finále stavěli na snad úplně nejlepším placu 🙂 co do velikosti a polostínu. Celý prostor jsme ani nevyužili. A že už rozmístění toho, co vozíme máme po těch letech cestovaní s bydlíkem vymakané, bylo vidět na tom, že postavené jsme to měli v cukuletu 🙂 a vydali jsme se na něco dobrého k obědu. Holky byly na vrcholu blaha, počuchávaly si myslím, že přesně věděly, co bude následovat další dny.
Klasika, popsala jsem to už v předcházejících příspěvcích. Je to stále stejné. Klimatizovaným busem na pláž každý den. Pohoda, koupání, válení se v písku a seznamování s ostatními. Mluvím o pláži Pluto, každým rokem se rozšiřuje a stále přibývají nové služby. Vždy nás něco nového překvapí. Sice jsme uvažovali o jiné destinaci, ale pokaždé se přesvědčíme, že tahle nemá chybu, pokud jde o blaho všech. Lehátka, voda pro psy, sprchy, slunečník, erární vodítka a miska na vodu, takže si v písku neničíte vlastní psí výbavu a bezvadný písčitý a pozvolný přístup do moře. Což je super pro psy, člověk se trochu projde, než si zaplave, aby si neodřel kolena.

Jak to bylo letos s plaváním? Lepší a možná stačil nějaký ten den navíc a bylo by dořešeno. Holky chodily do vody dobrovolně a dokonce i něco víc než po břicho. Držely se spolu, což jsem hodně ocenila. Plavaly, pravda, hlouběji jsme je donesli. nezdálo se, že by jim to nějak zvlášť vadilo.  Měla jsem z toho docela radost. Appia se po štěňatech pomalu dává dohromady, hodně se jí vylepšila srt a kupodivu má perfektní figuru. Jen ty kalhotky ještě nedorostly.
Počasí nám vyšlo celý týden podle očekávání. Teplota kolem 28 stupnů C, takže pocitově lehce nad 30. Žádné závratné vedro a žádné rozmary počasí. Žádné velké vlny, jen takové příjemné na houpání.
Večeře v restauraci, která byla, podle mě letos otevřená nově. Nachází se v druhé části kempu a musím říct, že super. Je to tzv. zelená zóna, takže se s večeří spojila příjemná procházka stínem a tím pádem venčení holek. Pak následovalo drobné cvičení a triky. Vždy jsme měli dost obecenstva, hlavně toho dětského. No a před spaním to jistila procházka na zmrzlinu po pobřeží. Holky zažily pěkný úlet občas dostaly svoji vlastní zmrzlinu. Jogurtová byla top.  Co víc si přát. Možná jednotvárnost, pátý rok za sebou, ale na druhou stranu to svědčí o tom, že to je super místo, které nám vyhovuje.
Loučení na recepci vypadalo následovně “ tak čau, zase za rok“ . No …..
Dojezd zpět do ČR … Předpokládali jsme, že se holky vyhrnou z bydlíku a prolítnou se s radostí po zahradě. Místo toho jsme je vůbec nemohli dostat ven. Došly se vyvenčit a než jsme vystěhovali lednici, byly zpátky a uložené k spánku na svém místě, to že mají jít do baráku nějak nechtěly pochopit.

Fotogalerie IT 2016

Související články a itinerář :
Cestování se psem

Related Images: