aktualizace 18.2.2023 – Jak zvládá boudičkování Brigi najdete dole
Klec je nezbytnou pomůckou pro výcvik psa.
Ze svých zkušeností ji doporučuji všem majitelům štěňat.
Když jsem si v roce 2008 přinesla domů Tessy, nenapadlo mě vůbec uvažovat o kleci. Kotec, klec a podobné věci pro mě tehdy byly neakceptovatelné. Později, když jsme se rozhodli jezdit na výstavy, jsme pořídili látkovou přepravku. Nečetla jsem žádný návod, jak psa na přepravku naučit a tak jsem do ní prostě Tessy na první výstavě poslala a zavřela zip. Ona sice chvíli jemně protestovala, ale pak ztichla a zalehla, začala to chápat jako svoje odpočinkové místo. S přepravní, výstavní, kovovou kleci SAVIC, jsme se seznámili na trénincích agility, kde tyto klece byly součástí vybavení haly. Okamžitě padlo rozhodnutí začlenit ji do našeho domácího interiéru. Nechápala jsem, proč ji vlastně ještě nemám. Tessy již byla zvyklá na přepravku látkovou, takže změna materiálu nehrála žádnou roli.
Výchova štěněte pomocí vymezení prostoru (ohrádka, klec)
Neocenitelným pomocníkem našeho Vrhu A byla ohrádka Savic (největší velikost). V době kdy Tessy už u štěňat netrávila celý den a chodila jen krmit, jsme přestěhovali štěňátka z porodnice do ohrádky. Fungovalo to perfektně. Tessy byla chodící mlékárna a kojila do poslední chvíle. Lehla si před klec v momentě, kdy potřebovala od mléka ulevit, stále dodržovala tří hodinové intervaly, kromě nocí. Po krmení došlo na dokrmení granulkami. Pak k vyprázdnění, proběhnutí a hře. Nakonec spánek v ohrádce. Zajímavé bylo pozorovat, že později se štěňata do ohrádky vracela sama. Během dne v momentě, kdy už cítila únavu, a blížil se čas odpočinku. V noci, okamžitě po vyprázdnění. Bylo vyhráno, braly to jako svoje doupě, kde se cítí v bezpečí.
Čeho jsme tím docílili?
- Návyk štěňat na pravidelný režim
- Návyk k hygieně (do svého doupěte se štěně nevyprázdní a své potřeby ohlašuje hlasitým křikem, dokonce tak hlasitím, že nám občas během noci stěňata aktivovala alarm)
- Štěně v ohrádce může okusovat jen to, co mu dáte k dispozici a svoje sourozence.
Odchod k novým páníčkům
Nácvik na klec v tomto případě, začal už u chovatele tedy v naší CHS. Zůstala u nás Appia Amorevita, takže jsme si naši teorii pokračování s klecí odzkoušeli na vlastní kůži.
Krok 1
Po odchodu štěňat jsme ponechali rozloženou štěněcí ohrádku otevřenou, včetně pelíšků. Appia tam zpočátku dostávala krmení, které nebylo časově společné s krmením Tessy. Nic jsem jí nevnucovala, jen ji ponechala a pozorovala. Po nakrmení chvíli zůstala v klidu, pak se proběhla po zahradě, vyprázdnila se a vrátila se do ohrádky, kde se prospala. V momentě, kdy usnula, jsem ohrádku zavírala. Když se probudila, postavila se a čekala. Zdá se to jednoduché, vlastně jsem využila a posilovala to chování, co mi sama nabízela. Nebudu zastírat, že to bylo snadné, bylo to za cenu nevyspání, trpělivosti a hlavně spousty času.
Výsledky Kroku 1:
1. Žádná loužička po domě, to že se nikdy nevyprázdnila do ohrádky, ihned rozšířila na celý dům.
2. Utvrzení režimu dne – žrádlo, vyprázdněni, spaní, vyprázdnění a volno
3. Vědomí, tady jsem v bezpečí a ve svém pelíšku
Krok 2
Totéž s přepravkou, jen s tím rozdílem, že jsme přidali odměňování pouze v kleci. A žrádlo mimo klec, tím jsme zase utvrzovali jiný návyk, o tom příště.
Ke kleci už jsme přidali zvykání na samotu. Nejdříve jsem odcházela z místnosti po celou dobu jejího odpočinku. Vždy, ale kdy Appia ještě byla vzhůru, nechtěla jsem odcházet v době spánku, protože jsem nevěděla, jak by reagovala po probuzení. Bylo to spojeno s odměnou a slovy jako čekej, pelíškuj apod. Vracela jsem se ihned, jakmile se ozvala, časem jsem vracení se prodlužovala.
Později jsem tento čas, kdy Appia spala v kleci, využívala na krátkou procházku s druhou fenou a vracela se v době, kdy jsem tušila, že Appia bude probuzená. Tady je nutné posoudit, jak dlouho štěně po probuzení vydrží nevyprázdnit se, pokud by to neudrželo bylo by to chybou.
Výsledky Kroku 2
1. utvrdili jsme, že klec je úžasné místo, kde se odměňuje a odpočívá.
2. Z klece se odchází, až panička řekne volno.
3. Utvrdili jsme, že samota není žádný problém, panička se přece vrátí a ještě mě odmění
Krok 3
Venčila jsem odděleně obě feny. Před mým odchodem Appia automaticky chodila do klece bez mého povelu, vždy jsem ji odměnila, klec jsem nechávala otevřenou. Zajímavé na tom všem bylo, že stejné chování najednou nabízela i Tessy.
Výsledky Kroku 3
Měla jsem vyhráno. V této fázi už jsem si mohla dovolit odejít na delší dobu a klec nechávat otevřenou. Střídavě jsem nechávala samotnou jednu nebo druhou a obě, tak aby se holky naučily všechny možnosti.
Svoje kroky nácviku jsem koordinovala svým selským rozumem. Nemám ráda návody tipu pes strčí tlapku do klece, kliknu, odměním. Ano, je to řešení, ale pro mě bylo zdlouhavé.
Mnohdy si neuvědomujeme, že nácvik samoty je jedna z nejdůležitějších věcí, na které bychom se měli zaměřit ihned, jakmile si štěně zvykne v novém domově, upozorňuji na to už v Návodu na štěně.
Nácvik pomocí klece je velmi dobrou volbou. Sice stejně tak k nácviku může sloužit vedlejší místnost. Ale pes není blbec a po chvíli bezpečně pozná, kdy odcházíte doopravdy a kdy jen naoko. Navíc, vedlejší místnost pes nikdy nebude brát jako svoje útočiště, nebo pelíšek.
Klec Vám později pomůže naučit cestovat pejska autem v odděleném prostoru, nebo přímo v přepravní kleci. V době dovolené se klec promění v útočiště a pelíšek, v neposlední řadě je to velký pomocník na psích akcích. Majitel psa zvlášť ocení návyk psa na klec, pokud dojde k nemoci nebo zranění psa je nutné ho držet v klidovém režimu.
Pokud s nácvikem na klec nezačnete od štěněte, ale až tehdy když poznáte, že to je pro Vás nutnost, neztrácejte hlavu. Přes krmení a odměny to zvládnete, jen to bude trvat trochu déle.
Srovnání:
Tessy jsem zvykala na klec až v pozdějším věku. Chodí do klece odpočívat, akceptuje ji na všech akcích, kde jsem v její blízkosti. Pokud ji při výcviku mimo náš domov zavřu do klece v pokoji penzionu, či ji ponechám při závodech v kufru auta, začne štěkat a škrábat. Štěkáním se projevuje, i když vystoupím a jen tankuji pohonné hmoty. Určitý návyk v ní je, protože po chvíli se uklidní, jen ty startovací projevy se nám zatím nepodařilo odstranit.
Appia neřeší nic, je to v ní zakořeněné, zvládne zůstat sama kdekoli, prostě si lehne a čeká.
HaJánek z Majklovy zahrady se s klecí seznámil ihned po převzetí od chovatele. Protože s námi nebydlí a hlídáme ho jen příležitostně, bylo u kluka vyloženě nutností, aby klec zvládal. Rychlost, s jakou se na přepravku naučil, mě utvrdila, jak je to jednoduché, když se začne s nácvikem čehokoli hned, jakmile se štěně zabydlí u nového majitele.
Brigi z Horského předměstí
Hned po příchodu k nám dostala vymezený prostor, ohrádku pro štěňata a pelíšek uvnitř. Zároveň jsem na nácvik zakoupila kovovou přepravku, protože, jsem tu původní nechtěla sebrat Appii. Je zvyklá tam odpočívat.
Čeho jsem tím docílila?
Od začátku žádná loužička v domě. Předpokládám, že tento návyk si přinesla z CHS, kde trávili štěňata hodně času na zahradě.
Místo ke spánku na noc (klec uzavřená) po probuzení si vždy štěkne a hurá ven na loužičku.
Místo k odpočinku během dne (klec otevřená)
Brigi se pohybuje pouze v přízemí a do prvního patra nemá zájem chodit, tím nám odpadá nošení po schodech.
Obývací místnost vypadá jako jedna psi bouda.
Pokud to celé shrnete zjistíte, že pomocí klece se dá usměrnit hodně psího chování, které v pozdějším věku činí majitelům psů problémy. Je to napr.
Návyk na samotu
Hygienické navyky
Cestování se psem
Tréninky, výstavy, zkoušky a pod.
Každý pes, svoji misku
Vítací pes
a jistě mnoho dalších
Nic se nemá přehánět
Mějte na paměti, že klec je pouze pomůcka k výcviku, nikoli místo, kam zavřete psa, když potřebujete mít klid a jistotu, že Vám nic nerozkouše. Pes do klece musí jít dobrovolně, nepoužívejte násilí a nezavírejte ho tam za trest. Musí si vypěstovat pocit, že to je jeho pelíšek, nikoli vězení. Odměňte, každý pokrok a pokud budete mít jistotu, že klec Váš pejsek zvládá, přidejte si k tomu povel.
Nenechávejte v kleci pejska zavřeného zbytečně dlouho.
Klec musí být dostatečně prostorná, aby se v ní pejsek mohl otočit.
Nejčastější chyby
Pokud vypustíte psa z klece v momentě, kdy štěká, strká do přepravky, škrábě, či dává jiným způsobem najevo, že chce ven, vypěstujete v něm návyk, že povykem se dostane ven.
Majitel psa musí posoudit, kdy je to normální vyvádění a kdy už se jedná o separační úzkost. V druhém případě je lepší výcvik přerušit a poradit se s odborníkem.
Pokud máte dojem, že se jedná o separační úzkost
Na internetu v současné době najdete spoustu rad, informací a diskuzí na toto téma. Některé rady pomohou a některé jsou pouze mýty.
Abyste mohli najít pro sebe vhodné řešení, nebo stanovit diagnozu „separační úzkost“, je nutné pozorovat svého pejska a zároveň si uvědomovat svoje chování, jen tak můžete najít spouštěče, o kterých pak se poraďite s odborníkem.
Někdy je to maličkost, startovač strachu může být i v chování páníčka. Pokud jste při odchodu nervozní ze strachu, co zase ten pes provede, budou v domě zase stížnosti, že můj pes štěká? Může se tato nervozita promítnout i do Vašeho psa, což pak vede k jeho nežádoucímu chování a nemusí se zrovna jednat o separační úzkost.
S klecí si můžete dál hrát
Pokud máte více psů, naučte je, že z klece vyjde vždycky jen ten, kterého zavoláte. Později se Vám to bude hodit při vyskakování z auta, nebo při venčení. Hlavně při tréninku, když máte sebou celou smečku a v jeden okamžik potřebujete jen jednoho psa.
Malá ochutnávka našeho boudičkování.
Související články
Zamezení konfliktu mezi dvěma fenami v době štěňat VRH C
Hodně štěstí a zábavy.